Barbora Lebedová , –
- Name
- Barbora /Lebedová/
| Marriage | Jan Prchal — View this family |
|---|---|
| Österreichische Geschichte | Feldzug Karls des Großen gegen die Awaren 791Source: Wikipedia:Geschichte Österreichs Im Jahr 791 führte Karl der Große einen ersten misslungenen Feldzug gegen die Awaren, konnte sie aber dennoch bis zum Wienerwald zurückdrängen und fränkische Stützpunkte in Comagena (Tulln) und Aelium Cetium (St. Pölten) errichten. |
| Kníže velkomoravský | Mojmír I. from 830 to 846Note: První historicky známý moravský vládce, zakladatel dynastie Mojmírovců.
|
| Kníže velkomoravský | Rostislav from 846 to 870Note: Synovec Mojmíra I. V roce 846, pravděpodobně po Mojmírově smrti, byl na velkomoravský stolec dosazen Ludvíkem Němcem, panovníkem východofranské říše.
|
| Kníže velkomoravský | Svatopluk I. from 870 to 871Note: Synovec Rostislava. Třetí a nejvýznamnější panovník Velkomoravské říše (ve středověku označován za krále).
|
| Místodržící | Wilhelm II. a Engelšalk from 871 to 872Note: Franští místodržící v době Svatopluka.
|
| Kníže velkomoravský | Slavomír from 872 to 873Note: Kněz, vůdce vzpoury proti franské nadvládě.
|
| Kníže | Bořivoj I. from 872 to 883Note: Zakladatel dynastie Přemyslovců, podle Kosmase syn bájného Hostivíta, jeho původ nelze spolehlivě prokázat. První historicky doložený Přemyslovec.
|
| Kníže velkomoravský | Svatopluk I. from 873 to 894Note: Znovu na trůně.
|
| Kníže | Strojmír from 883 to 885Note: Původ neznámý. Podle Kristiánovy legendy svrhl knížete Bořivoje, jenž uprchl na Moravu.
|
| Kníže | Bořivoj I. from 885 to 889Note: Podruhé na trůně.
|
| Kníže | Svatopluk I. from 890 to 894Note: Mojmírovec. Po smrti svého chráněnce Bořivoje I. na krátkou dobu opět převzal vládu (nárok na české území byl potvrzen Arnulfem Korutanským v roce 890).
|
| Kníže velkomoravský | Mojmír II. from 894 to 906Note: Syn Svatopluka I. Po roce 906 o Mojmírovi II. historické prameny mlčí, předpokládá se tedy, že zemřel právě toho roku.
|
| Kníže velkomoravský | Svatopluk II. 906Note: Údělník v Nitře. Na krátku dobu se stal spoluvládcem říše svého bratra.
|
| Kníže | Spytihněv I. from 894 to 915Note: Syn Bořivoje. Vlády se ujal poté, co se Čechy po smrti Svatopluka I. vymanily z vlivu Velké Moravy a přiklonily se k Bavorsku.
|
| Kníže | Vratislav I. from 915 to 921Note: Syn Bořivoje I., bratr Spytihněva I.
|
| Kníže | svatý Václav from 921 to 935Note: Syn Vratislava I., patron přemyslovské dynastie a české země, v některých seznamech bývá uveden jako kníže Václav I. Ve starší literatuře se často udává jako rok jeho smrti 929, většina soudobých vědců se ale již kloní k roku 935.
|
| Kníže | Boleslav I. from 935 to 972Note: Syn Vratislava I., bratr svatého Václava. Boleslav I. je někdy považován za zakladatele české státnosti: ražba mince, hradská soustava, územní expanze – severní část Moravy, Horní Slezsko, Krakovsko a Červené hrady (Halič) – a centralizace.
|
| Österreichische Geschichte | Belehnung Luitpolds aus dem Geschlecht der Babenberger mit der Marcha orientalis 976SOURGE: [Wikipedia:Geschichte Österreichs](https://de.wikipedia.org/wiki/Geschichte_%C3%96sterreichs#Markgrafschaft_%C3%96sterreich_(976%E2%80%931156)), [Wikipedia:Babenberger](https://de.wikipedia.org/wiki/Babenberger#Markgrafen) |
| Österreichische Geschichte | Älteste bekannte schriftliche Nennung des Namens Ostarrichi 996Source: Wikipedia:Ostarrichi Die älteste bekannte schriftliche Nennung des Namens „Ostarrichi“, aus dem der spätere Name für Österreich entstanden ist, stammt vom 1. November 996 aus der in Bruchsal ausgefertigten Schenkungs-Urkunde des römisch-deutschen Kaisers Ottos III. gerichtet an den Bischof von Freising Gottschalk von Hagenau, der Ostarrichi-Urkunde. |
| Kníže | Boleslav II. from 972 to 999Note: Syn Boleslava I. Ještě rozšířil území zděděná po svém otci, ale ke sklonku vlády nedokázal zabránit jejich ztrátě ve prospěch Polska. Vyvražděni Slavníkovci, čímž dokončeno sjednocení Čech. Po jeho smrti přichází státní úpadek a boj o trůn mezi jeho třemi syny.
|
| Kníže | Boleslav III. from 999 to 1002Note: Syn Boleslava II. O trůn přišel povstáním předáků a družiníků.
|
| Kníže | Vladivoj from 1002 to 1003Note: Snad Piastovec, možná syn polského knížete Měška I. a Přemyslovny Doubravky. Na knížecí stolec dosazen polským knížetem Boleslavem Chrabrým.
|
| Kníže | Jaromír 1003Note: Syn Boleslava II. Po smrti Vladivoje byl díky vojenské pomoci Jindřicha II. krátce dosazen na český knížecí stolec
|
| Kníže | Boleslav III. 1003Note: Podruhé na trůně, roku 1003 Boleslavem Chrabrým znovu dosazen. Nařídil vraždění Vršovců; to vyvolalo povstání. Boleslav Chrabrý povolal svého chráněnce do Polska, oslepil jej a uvěznil.
|
| Kníže | Boleslav Chrabrý from 1003 to 1004Note: Piastovec, polský kníže. Syn polského knížete Měška I. a Přemyslovny Doubravky, dcery Boleslava I. Na jaře 1003 vpadl do Čech, které ovládal do podzimu 1004.
|
| Kníže | Jaromír from 1004 to 1012Note: Podruhé na trůně. Na podzim 1004 s podporou Jindřicha II. byli z Čech vypuzeni Poláci.
|
| Kníže | Oldřich from 1012 to 1033Note: Nejmladší syn Boleslava II. Na jaře 1012 se zmocnil vlády v Čechách, Jaromír uprchl. V letech 1019/1029 (datace je nejistá) postupně dobyl na Polácích Moravu, která od té doby byla trvalou součástí českého státu.
|
| Kníže | Jaromír from 1033 to 1034Note: Potřetí na trůně. Když Oldřicha roku 1033 obvinil císař Konrád II. z úkladů proti své osobě a sesadil jej, ustavilo říšské vojsko na podzim 1033 znovu Jaromíra českým knížetem.
|
| Kníže | Oldřich 1034Note: Podruhé na trůně. Na jaře 1034 Konrád II. Oldřicha propustil a vrátil mu vládu v knížectví. Jaromíra dal jeho bratr zajmout a oslepit.
|
| Kníže | Břetislav I. from 1034 to 1055Note: Syn knížete Oldřicha. Roku 1054 vyřešil otázku nástupnictví prosazením seniorátu – knížetem měl být nejstarší mužský člen přemyslovské dynastie.
|
| Kníže | Spytihněv II. from 1055 to 1061Note: Syn knížete Břetislava. Své bratry zbavil držav a podřídil tak Moravu své přímé vládě.
|
| Kníže a král | Vratislav II from 1061 to 1092Note: Syn Břetislava I. Od roku 1085 byl prvním českým králem. Nedědičný titul ad personam mu propůjčil císař Jindřich IV. V letech 1085–1092 byl také titulárním polským králem.
|
| Kníže | Konrád I. Brněnský 1092Note: Syn Břetislava I. Na knížecí stolec usedl 20. ledna 1092. Stihl se pouze pokusit opět spojit pražské a olomoucké biskupství.
|
| Kníže | Břetislav II. from 1092 to 1100Note: Syn Vratislava II. Roku 1099 Břetislav II. vojensky obsadil Moravu a svěřil ji do správy svého bratra Bořivoje II., kterého rovněž určil jako svého nástupce.
|
| Kníže | Bořivoj II. from 1100 to 1107Note: Syn Vratislava II. Jeho nástup na trůn znamenal porušení zásad stařešinského řádu a počátek dlouhotrvajících rozbrojů mezi Přemyslovci.
|
| Kníže | Svatopluk Olomoucký from 1107 to 1109Note: Syn Oty Olomouckého. V roce 1107 poslal k Bořivoji II. vyslance, který pomluvil u knížete jeho spojence, Bořivoj ztratil oporu své moci a byl nucen uprchnout do Německa. Svatopluk se tak stal knížetem.
|
| Kníže | Vladislav I. from 1109 to 1117Note: Syn Vratislava II. Jeho moc byla ohrožena ze strany příbuzných, císař Jindřich V. ho ovšem coby knížete potvrdil a Vladislav se tvrdě vypořádal se svými odpůrci.
|
| Kníže | Bořivoj II. from 1117 to 1120Note: Podruhé na trůně. Roku 1117 postoupil Vladislav I. svému bratru Bořivojovi II. vládu, ale již za tři roky se z nejasných příčin opět vystřídali.
|
| Kníže | Vladislav I. from 1120 to 1125Note: Podruhé na trůně.
|
| Kníže | Soběslav I. from 1125 to 1140Note: Syn Vratislava II. Vládu si nárokoval i Ota II. Olomoucký a získal si podporu německého krále Lothara III. Říšská vojenská výprava skončila porážkou v bitvě u Chlumce v únoru 1126.
|
| Österreichische Geschichte | Erhebung Österreichs zum Herzogtum 1156Source: Wikipedia:Geschichte Österreichs Im Zuge des Konfliktes zwischen den Staufern und den Welfen kam 1139 das Herzogtum Bayern an die Babenberger. Als Friedrich I. Barbarossa diesen Streit beenden wollte, gab er den Welfen das Herzogtum Bayern zurück – gleichsam als Entschädigung wurde Österreich mit dem Privilegium minus von 1156 zum Herzogtum des Heiligen Römischen Reiches erhoben. |
| Kníže a král | Vladislav II. from 1140 to 1172Note: Syn Vladislava I. a druhý český král. Zřejmě nedědičný královský titul mu propůjčil císař Fridrich I. Barbarossa v roce 1158.
|
| Kníže | Bedřich from 1172 to 1173Note: Syn Vladislava II., který mu roku 1172 předal vládu podle principu primogenitury. Dosud ovšem platilo právo seniorátu. O knížecí hodnost se tak hlásili synové Soběslava I.
|
| Kníže | Soběslav II. from 1173 to 1178Note: Syn Soběslava I. Získal podporu císaře Barbarossy, který za knížete určil Soběslavova bratra Oldřicha. Oldřich však neměl podporu české šlechty a brzy předal vládu Soběslavovi.
|
| Kníže | Bedřich from 1178 to 1189Note: Syn Vladislava II. V létě 1178 ztratil Soběslav II. podporu Fridricha Barbarossy, čehož využil Bedřich, uplatil císaře a obdržel od něj Čechy v léno.
|
| Kníže | Konrád II. Ota from 1189 to 1191Note: Syn Konráda II. Znojemského. Po smrti Bedřicha nastoupil na knížecí stolec, Čechy a Morava se tak spojily do jednoho státního celku, protože kníže rezignoval na titul markraběte moravského.
|
| Kníže | Václav (II.) from 1191 to 1192Note: Syn Soběslava I. Po smrti Konráda Oty se zmocnil Čech. Proti němu ale vystoupil biskup Jindřich Břetislav a vymohl u císaře Jindřicha VI., aby udělil Čechy v léno Přemyslu Otakarovi I. V některých seznamech je uváděn jako Václav II.
|
| Kníže | Přemysl Otakar I. from 1192 to 1193Note: Syn Vladislava II. Knížetem se s podporou biskupa Jindřicha Břetislava a císaře Jindřicha VI. stal roku 1192. O rok později ho šlechta na trůně vystřídala Jindřichem Břetislavem.
|
| Kníže | Jindřich Břetislav from 1193 to 1197Note: Roku 1193 mu císař propůjčil hodnost českého knížete. Přemysl I. proti němu táhl s vojskem, v rozhodující chvíli se však od něho odvrátila šlechta.
|
| Kníže | Vladislav Jindřich 1197Note: Syn Vladislava II. Titul si nárokoval i jeho starší bratr Přemysl I. Aby zabránil vzestupu politické nestability, vzdal se titulu a dědických nároků ve prospěch svého bratra.
|
| Král český | Přemysl Otakar I. from 1198 to 1230Note: Podruhé na trůně, korunován 1203. Přemysl si postupně nechal potvrdit královskou hodnost od obou římských králů i od papeže. Dědičný titul zaručila Zlatá bula sicilská (1212).
|
| Österreichische Geschichte | Tod des letzten Babenbergers 1246Source: Wikipedia:Geschichte Österreichs Im Kapf gegen Ungarn starb Friedrich II. in der Schlacht an der Leitha. Mit ihm starben die Babenberger in männlicher Linie aus. Es begann die als „österreichisches Interregnum“ bezeichnete Periode, während der die Länder Friedrichs II. in ein länger andauerndes Kräftespiel rivalisierender Mächte gerieten. |
| Král český | Václav I. from 1230 to 1253Note: Syn Přemysla I., čtvrtý český král. Korunován byl už v roce 1228. Přispěl k odražení mongolského vpádu do Evropy a společně se synem Přemyslem získal Rakousko.
|
| Král český | Přemysl Otakar II. from 1253 to 1278Note: Syn Václava I., pátý český král (korunován 1261). Také vévoda rakouský, štýrský, korutanský a kraňský. Podcenil ale vývoj v římskoněmecké říši a politiku papežské kurie.
|
| Österreichische Geschichte | Habsburger werden Herzöge von Österreich und der Steiermark 1278Source: Wikipedia:Geschichte Österreichs Rudolf von Habsburg besiegte den König von Böhmen, Ottokar II. Přemysl, in der Schlacht auf dem Marchfeld. Die Habsburger konnten sich daraufhin als Herzöge von Österreich und der Steiermark etablieren und sollten hier bis 1918, also 640 Jahre lang herrschen. |
| Král český | Václav II. from 1278 to 1305Note: Syn Přemysla II., šestý český král (korunován 1297). Také polský král (korunován roku 1300). Pro syna získal i uherský trůn.
|
| Král český | Jindřich Korutanský 1306Note: Menhardovec. Manžel Anny Přemyslovny. Měsíc po jeho volbě za krále se objevila vojska Rudolfa, syna římského krále Albrechta I., a Jindřich s Annou uprchli.
|
| Král český | Rudolf I. Habsburský from 1306 to 1307Note: Syn Albrechta I. Dokázal si získat podporu části panstva sliby (i úplatky), ale zemřel při obléhání hradu Bavora III. ze Strakonic.
|
| Král český | Jindřich Korutanský from 1307 to 1310Note: Podruhé na trůně. Jindřich nebyl schopný panovník a část panstva požádala o pomoc římského krále Jindřicha VII., jehož syn Jan Lucemburský se měl oženit s princeznou Eliškou Přemyslovnou.
|
| Österreichische Geschichte | Kärnten und Krain fällt an die Habsburger 1335Source: |
| Král český | Jan Lucemburský from 1310 to 1346Note: Syn Jindřicha VII. V Janovi se protnuly tři nástupnické principy: Uznala ho česká šlechta. Císař mu udělil Čechy v léno. Oženil se s Eliškou Přemyslovnou.
|
| Österreichische Geschichte | Tirol fällt an die Habsburger 1363Source: |
| Král český | Karel IV. from 1346 to 1378Note: Syn Jana Lucemburského. Také římský císař. S jeho jménem je spojen největší politický i kulturní rozkvět českých zemí.
|
| Král český | Václav IV. from 1378 to 1419Note: Syn Karla IV. Také římský král. Českým králem byl korunován už ve dvou letech. Syna neměl, a tak byl jeho dědicem jeho bratr Zikmund.
|
| Král český | Zikmund from 1419 to 1437Note: Syn Karla IV. Také římský císař a uherský král. Roku 1421 ho český zemský sněm jako krále odmítl; plně respektovaným králem byl až poslední dva roky života.
|
| Král český | Albrecht II. Habsburský (Albrecht I.) from 1437 to 1439Note: Zikmundův zeť a dědic. Také římský a uherský král. Svých dědických práv se domáhal obtížně, české koruny dosáhl i přes odpor husitů.
|
| Österreichische Geschichte | Friedrich III. aus dem Hause Habsburg wird zum Kaiser des Heiligen Römischen Reiches gekrönt 1452Source: |
| mezivládí | Interregnum from 1439 to 1453Note: Po Albrechtově smrti byla koruna nabídnuta Albrechtu III. Bavorskému, který ji odmítl. Vznikly šlechtické spolky – sněmíky, landfrídy. Spolupráci landfrídů zajišťovaly zemské sněmy.
|
| Král český | Ladislav Pohrobek from 1453 to 1457Note: Syn Albrechta II., narozen až po jeho smrti (= pohrobek). Také uherský král. V Čechách sídlil v letech 1453–1454 a potom už jen dva měsíce před svou smrtí.
|
| Král český | Jiří z Poděbrad from 1458 to 1471Note: Zemský správce z doby Ladislava Pohrobka, po jehož smrti se stal králem. Ačkoliv měl potomky, korunu odkázal Jagelloncům.
|
| Král český | Vladislav Jagellonský (Vladislav II.) from 1471 to 1516Note: Syn Kazimíra IV. Zvolen českým králem byl podle přání Jiřího z Poděbrad, musel ale až do r. 1478 bojovat s Matyášem Korvínem – vládu v zemích Koruny si nakonec rozdělili. Od roku 1490 také král uherský. V roce 1500 vydal Vladislavské zřízení zemské.
|
| Král český | Ludvík Jagellonský from 1516 to 1526Note: Syn Vladislava Jagellonského. Otec ho nechal korunovat již roku 1508 za uherského krále a o rok později za krále českého. Zemřel v bitvě u Moháče, čímž vymřela česko-uherská větev rodu.
|
| Österreichische Geschichte | Erste Wiener Türkenbelagerung September 27, 1529Source: Wikipedia:Geschichte Österreichs, Wikipedia:Erste Wiener Türkenbelagerung Die Erste Wiener Türkenbelagerung war ein Höhepunkt der Türkenkriege zwischen dem Osmanischen Reich und den christlichen Staaten Europas. Nur die Tatsache, dass die Angreifer wegen der späten Jahreszeit zum Abbruch der Belagerung gezwungen waren, konnte die Stadt damals retten. |
| Král český | Václav III. from 1526 to 1564Note: Syn Václava II, sedmý český král. V letech 1301–1304 byl uherským králem jako Ladislav V. Po smrti otce se snažil udržet unii s Polskem, byl však zavražděn. Skončilo tak více než 400 let vlády Přemyslovců v Čechách.
|
| Král český | Ferdinand I. from 1526 to 1564Note: Vnuk císaře Maxmiliána I., manžel Anny Jagellonské. Také římskoněmecký císař a uherský král.
|
| Král český | Maxmilián I./II. from 1564 to 1576Note: Syn Ferdinanda I. Také římskoněmecký císař a uherský král.
|
| Král český | Rudolf II. from 1576 to 1611Note: Syn Maxmiliána II. Zároveň král uherský a císař římský. Od r. 1608 vládl jen v Čechách a ve Slezsku. Císař do své smrti v roce 1612.
|
| Österreichische Geschichte | Prager Fenstersturz May 23, 1618Source: Wikipedia:Zweiter Prager Fenstersturz, Wikipedia:Dreißigjähriger Krieg Als Auslöser des 30-jährigen Krieges gilt der Prager Fenstersturz vom 23. Mai 1618, mit dem der Aufstand der protestantischen böhmischen Stände offen ausbrach. |
| Král český | Matyáš II. from 1611 to 1619Note: Syn Maxmiliána II. Reálně vládl do r. 1618. Současně král uherský a císař římský od r. 1612. Jako král uherský Matyáš II.
|
| Král český | Ferdinand II. 1619Note: Matyášův bratranec. Jeho bratranec neměl potomky, a tak byl Ferdinand ještě za jeho života v roce 1617 korunován českým králem.
|
| Král český | Fridrich Falcký from 1619 to 1620Note: Wittelsbach. Falcký kurfiřt, který projevoval sympatie k českým protestanstským stavům. Zvolen králem byl ale až v době, kdy bylo stavovské povstání v defenzivě.
|
| Král český | Ferdinand II. Štýrský from 1620 to 1637Note: Současně král uherský a císař římský. Reálně vládl od r. 1620. Potlačil české stavovské povstání.
|
| Österreichische Geschichte | Westfälischer Friede October 24, 1648Source: Wikipedia:Westfälischer Friede, Wikipedia:Dreißigjähriger Krieg Die Unterzeichnung zweier Friedensverträge am 24. Oktober 1648 zu Münster markiert das Ende des 30-jährigen Krieges. |
| Král český | Ferdinand III. from 1637 to 1657Note: Syn Ferdinanda II. Také císař římský a král uherský. Pokračoval v českých zemích v rekatolizaci a posilování absolutistické moci, ovšem už mírnějšími prostředky.
|
| Král český | Ferdinand IV. from 1646 to 1654Note: spoluvladař Ferdinanda III., svého otce. Od r. 1647 také král uherský. Reálně nevládl, zemřel za života svého otce.
|
| Österreichische Geschichte | Zweite Wiener Türkenbelagerung und Beginn des Großen Türkenkrieges July 14, 1683Source: Wikipedia:Zweite Wiener Türkenbelagerung Unter dem Stadtkommandanten Ernst Rüdiger von Starhemberg wurde Wien, damals Residenzstadt des römisch-deutschen Kaisers, zwei Monate lang gegen ein rund 120.000 Mann starkes Belagerungsheer verteidigt. Zum Entsatz der Stadt verbündeten sich erstmals Truppen des Heiligen Römischen Reiches mit solchen aus Polen-Litauen. Weitere Unterstützung leisteten die Republik Venedig und der Kirchenstaat. |
| Österreichische Geschichte | Der Friede von Karlowitz beendet den Großen Türkenkrieg January 26, 1699Source: |
| Österreichische Geschichte | Tod Karls II., des letzten spanischen Habsburgers; November 1, 1700Source: Wikipedia:Geschichte Österreichs Nach dem Aussterben der spanischen Habsburger 1700 kämpften die österreichischen Habsburger gegen Ludwig XIV. im Spanischen Erbfolgekrieg um das dortige Erbe an der Monarchie. Im Frieden von Utrecht 1713 wurden die französischen Bourbonen als spanische Herrscher eingesetzt; den Habsburgern blieben die Spanischen Niederlande, Neapel und die Lombardei. |
| Král český | Leopold I. from 1657 to 1705Note: Syn Ferdinanda III. Také římskoněmecký císař a uherský král.
|
| Král | Josef I. from 1705 to 1711Note: Syn Leopolda I. Již v dětských letech byl korunován uherským (v roce 1687) a římskoněmeckým králem (r. 1690). Českým králem Josef ovšem korunován nebyl.
|
| Österreichische Geschichte | Kaiser Karl VI. erlässt die Pragmatische Sanktion April 19, 1713Source: Wikipedia:Pragmatische Sanktion Die Pragmatische Sanktion ist eine Urkunde, die die Unteilbarkeit und Untrennbarkeit aller habsburgischen Erbkönigreiche und Länder festlegte und zu diesem Zweck eine einheitliche Erbfolgeordnung vorsah. Diese ermöglichte später Maria Theresia die Thronfolge in den habsburgischen Ländern. |
| Österreichische Geschichte | Der Venezianisch-Österreichische Türkenkrieg beginnt 1714 |
| Österreichische Geschichte | Der Friede von Passarowitz beendet den Venezianisch-Österreichischen Türkenkrieg July 21, 1718Source: Wikipedia:Friede von Passarowitz Die Habsburger erhalten Nordbosnien, Nordserbien, das Banat und die kleine Walachei. Durch die sogenannten Schwabenzüge erfolgte die organisierte An- und Besiedlung dieser infolge der Türkenkriege fast menschenleeren Gebiete mit vornehmlich deutschstämmigen katholischen Untertanen |
| Österreichische Geschichte | Der Russisch-Österreichischer Türkenkrieg beginnt 1736 |
| Österreichische Geschichte | Der Frieden von Belgrad beendet den Russisch-Österreichischen Türkenkrieg September 18, 1739Source: |
| Král český | Karel II./VI. from 1711 to 1740Note: Syn Leopolda I. Jako císař římský Karel VI. Současně král uherský. Snažil se pragmatickou sankcí zajistit dědictví nejstarší dceři Marii Terezii.
|
| Österreichische Geschichte | Tod Karls IV.; Maria Theresia kommt an die Macht; Beginn des Österreichischen Erbfolgekriegs 1740Source: Wikipedia:Geschichte Österreichs Mit dem Tod Karls VI. 1740 waren die Habsburger im Mannesstamm ausgestorben. Daher trat auf Grund der Pragmatischen Sanktion seine Tochter Maria Theresia die Herrschaft in den österreichischen Ländern an. Mit ihrem Ehemann Franz Stephan von Lothringen wurde sie Begründerin der neuen Dynastie Habsburg-Lothringen. Ihr Erbe konnte sie im Österreichischen Erbfolgekrieg (1740–1748) weitgehend verteidigen. |
| Dynastie | Vymření habsburské dynastie po meči 1740 |
| Královna česká | Marie Terezie from 1740 to 1780Note: Dcera Karla VI. Jediná vládnoucí česká královna. Také královna uherská. O dědictví musela bojovat s Karlem VII. (kurfiřtem bavorským), roku 1743 se nechala korunovat českou královnou. Ženská linie habsburské dynastie.
|
| Panovník | Karel Albrecht Bavorský / Karel III. from 1741 to 1743Note: Protikrál, římský císař. Po smrti Karla VI. neuznal Pragmatickou sankci, 9. prosince 1741 se nechal provolat českými stavy králem jako Karel III.
|
| Österreichische Geschichte | Beginn der Französischen Revolution 1789Source: Wikipedia:Französische Revolution Die Französische Revolution von 1789 bis 1799 gehört zu den folgenreichsten Ereignissen der neuzeitlichen europäischen Geschichte. Die Abschaffung des feudal-absolutistischen Ständestaats sowie die Propagierung und Umsetzung grundlegender Werte und Ideen der Aufklärung als Ziele der Französischen Revolution waren mitursächlich für tiefgreifende macht- und gesellschaftspolitische Veränderungen in ganz Europa. |
| Král český | Josef II. from 1780 to 1790Note: Syn Marie Terezie. Také římský císař a uherský král, reformátor.
|
| Král český | Leopold II. from 1790 to 1792Note: Syn Marie Terezie. Také římský císař a uherský král. Na rozdíl od bratra se nechal českým králem korunovat.
|
| Österreichische Geschichte | Ausrufung des Kaisertums Österreich durch Franz II. August 11, 1804Source: |
| Österreichische Geschichte | Beginn des Wiener Kongresses September 18, 1814Source: Wikipedia Der Wiener Kongress ordnete nach der Niederlage Napoleon Bonapartes in den Koalitionskriegen Europa neu. Nachdem sich die politische Landkarte des Kontinentes als Nachwirkung der Französischen Revolution erheblich verändert hatte, legte der Kongress wiederum zahlreiche Grenzen neu fest und schuf neue Staaten. |
| Král český | František I. Rakouský from 1792 to 1835Note: Syn Leopolda II. Také uherský král, římský císař (do r. 1806), poté rakouský císař (od r. 1804).
|
| Král český | Ferdinand I. Dobrotivý (Ferdinand V.) from 1835 to 1848Note: Syn Františka I. Také rakouský císař a uherský král. V roce 1848 byl odstaven od českého trůnu a abdikoval ve prospěch synovce Františka Josefa I. Poslední korunovaný český král.
|
| Österreichische Geschichte | Revolution von 1848 1848Source: Wikipedia:Geschichte Österreichs In der ersten Hälfte des 19. Jahrhunderts kam es zu einem Erstarken nationalistischer Bewegungen. Verschiedene Nationalitäten im Vielvölkerstaat Österreich arbeiteten vehement gegeneinander und konnten vom Kaiserhaus gegeneinander ausgespielt werden. Diese Uneinigkeit der Nationalitäten und die Hilfe Russlands retteten in der Revolution von 1848 das Kaisertum vor dem Auseinanderfallen. |
| Österreichische Geschichte | Niederlage von Königgrätz; Verlust Venetiens 1866Source: Wikipedia:Geschichte Österreichs Hintergrund des „Deutschen Krieges“ war, dass Bismarck ein deutsches Bündnissystem unter der Hegemonie Preußens anstrebte. Eine solche Hegemonie war nach Einschätzung Bismarcks nur ohne Österreich im Rahmen der „kleindeutschen Lösung“ möglich, da Österreich als bisherige Hegemonialmacht des Deutschen Bundes wirtschaftlich und militärisch zu bedeutend war. |
| Österreichische Geschichte | Gründung der österreichisch-ungarischen Monarchie 1867Source: Wikipedia:Geschichte Österreichs Die österreichisch-ungarischen Monarchie wurde als Resultat des sogenannten Ausgleichs mit dem Königreich Ungarn gegründet. Ungarn schied damit aus dem bisherigen Einheitsstaat aus und erhielt eine eigene königliche Regierung. |
| Österreichische Geschichte | Attentat von Sarajevo June 28, 1914Source: Wikipedia:Attentat von Sarajevo Beim Attentat von Sarajevo wurden der Thronfolger Österreich-Ungarns Erzherzog Franz Ferdinand und seine Gemahlin Sophie Chotek, von dem serbischen Nationalisten Gavrilo Princip ermordet. Das Attentat löste die Julikrise aus, die schließlich zum Ersten Weltkrieg führte. |
| Österreichische Geschichte | Tod Franz Josephs I. und Thronbesteigung von Karl I. November 1916Source: |
| Král a císař | František Josef I. from 1848 to 1916Note: Synovec Ferdinanda V. Také rakouský císař a uherský král. Českým zemím vládl více jak 60 let, z vnitropolitických důvodů se však nedal korunovat českým králem. (Ztroskotaly i myšlenky na trialistickou monarchii).
|
| Král český | Karel I. (Karel III.) from 1916 to 1918Note: Rakouský císař Karel I., král uherský jako Karel IV. a král český Karel III. (Z časových a politických důvodů nebyl korunován českým králem). Rakousko-Uhersko se mu už zachránit nepodařilo, ačkoliv nabídl federaci.
|
| Österreichische Geschichte | Ende des ersten Weltkriegs 1918Source: |
| Österreichische Geschichte | Dollfuß verkündet die „Selbstausschaltung des Parlaments“ March 4, 1933Source: Wikipedia:Selbstausschaltung des Parlaments Eine patt ausgegangene Abstimmung über die Eisenbahnergehälter und taktisch bedingte Rücktritte der drei Parlamentspräsidenten nutzte der christlichsoziale Bundeskanzler Engelbert Dollfuß, um die „Selbstausschaltung des Parlaments“ zu verkünden. Den Wiederzusammentritt des Nationalrates am 15. März verhinderte Polizei, die das Parlamentsgebäude umstellt hatte. |
| Prezident ČSR | Tomáš Garrigue Masaryk from November 14, 1918 to December 14, 1935Note: První prezident Československa, o jehož vznik se zasloužil, do funkce byl zvolen celkem čtyřikrát.
|
| Österreichische Geschichte | „Anschluss“ an das Deutsche Reich March 12, 1938Source: |
| Prezident ČSR | Edvard Beneš from December 18, 1935 to October 5, 1938Note: Po Mnichovské dohodě abdikoval, v době války vedl exilovou vládu.
|
| Österreichische Geschichte | Beginn von Luftangriffen in Österreich August 1943Source: Wikipedia:Geschichte Österreichs Luftangriffe fanden in Österreich erst ab August 1943 statt, da es bis dahin teilweise außerhalb der Reichweite alliierter Bomber beziehungsweise deren Begleitjäger lag. Im Vergleich zum Altreich wurden in Österreich durch Luftangriffe weit weniger zivile Ziele, sondern Rüstungsindustrie und Verkehrsknotenpunkte getroffen, womit die alte Bausubstanz weitgehend erhalten blieb. |
| Österreichische Geschichte | Schlacht um Wien April 13, 1945Source: Wikipedia:Geschichte Österreichs Der Zweite Weltkrieg war in Wien nach der Schlacht um Wien am 13. April 1945 zu Ende; tags darauf trafen sich Politiker der Zweiten Republik zu ersten Besprechungen, während im Umland der Stadt noch gekämpft wurde. Am 27. April wurde Österreichs Unabhängigkeit verkündet. |
| Österreichische Geschichte | Ende des zweiten Weltkriegs May 8, 1945Source: |
| Státní prezident | Emil Hácha from November 30, 1938 to May 9, 1945Note: Prezidentem druhé republiky (1938–1939) a státní prezident Protektorátu Čechy a Morava (1939–1945). Wikipedie Emil Hácha
|
| Prezident ČSR | Edvard Beneš from April 2, 1945 to June 7, 1948 |
| Prezident ČSR | Klement Gottwald from June 14, 1948 to March 14, 1953Note: Poválečný premiér, po komunistickém převratu v únoru 1948 se stal prezidentem. První dělnický prezident, jak říkali komunisti
|
| Österreichische Geschichte | Unterzeichnung des Staatsvertrags May 15, 1955Source: Wikipedia:Geschichte Österreichs 1955 erhielt die Republik Österreich durch den Staatsvertrag mit den vier Besatzungsmächten ihre volle staatliche Souveränität zurück. Als Gegenleistung dafür musste die Zweite Republik ihre „immerwährende Neutralität“ erklären und per Verfassungsgesetz festschreiben. |
| Prezident ČSR | Antonín Zápotocký from March 21, 1953 to November 13, 1957Note: Druhý komunistický prezident. Rezignoval na počáteční reformní snahy.
|
| Österreichische Geschichte | Gipfeltreffen in Wien zwischen Kennedy und Chruschtschow June 3, 1961Source: Wikipedia:Gipfeltreffen in Wien Das in Wien im neutralen Österreich abgehaltete Treffen sollte dazu dienen, aktuelle Spannungen zwischen den beiden einander im Kalten Krieg gegenüberstehenden Supermächten zu verringern. |
| Prezident ČSR/ČSSR | Antonín Novotný from November 19, 1957 to March 28, 1968Note: V době jeho vlády došlo k jakémusi uvolnění a k částečné rehabilitaci některých nespravedlivě odsouzených v 50. letech.
|
| Prezident ČSSR | Ludvík Svoboda from March 30, 1968 to May 28, 1975Note: Zvolen v březnu 1968. Po srpnové invazi odmítl kolaborantskou vládu, poté byl ale jedním z hlavních normalizátorů.
|
| Österreichische Geschichte | Volksabstimmung über das Kernkraftwerk Zwentendorf 1978 |
| Prezident ČSSR | Gustáv Husák from May 29, 1975 to December 10, 1989Note: Na moskevských jednáních v srpnu roku 1968 Husák „změnil kurs“. V roce 1969 se dostal do čela KSČ.
|
| Österreichische Geschichte | Fall des Eisernen Vorhangs 1989Source: |
| Prezident ČSFR | Václav Havel from December 29, 1989 to July 20, 1992Note: Disident, mluvčí Charty 77 a jedna z vůdčích osobností Sametové revoluce.
|
| Österreichische Geschichte | Beitritt zur Europäischen Union 1995 |
| Prezident ČR | Václav Havel from February 2, 1993 to February 2, 2003Note: Poslední československý prezident a první český prezident.
|
| Prezident ČR | Václav Klaus from March 7, 2003 to March 4, 2013Note: Federální ministr financí, premiér a předseda Poslanecké sněmovny z 90. let.
|
| Prezident ČR | Miloš Zeman from March 8, 2013Note: Premiér a předseda Poslanecké sněmovny z 90. let, historicky první přímo zvolený prezident České republiky.
|
| Birth of a son | František Prchal |
| father |
Private
–
|
|---|---|
| herself |
| husband | |
|---|---|
| herself | |
| Marriage | Marriage — — |
| son |